Žebrání

 

Já bych si taky dala...

 

 

Vždy, když si vezmete něco k jídlu, pes sedí před vámi, upřeně na vás hledí, slintá, kňourá, štěká, škrábe...a to i přesto, že má svou misku plnou skvělých granulek či masíčka. To je pravděpodobně přežitek z dob dávno minulých, kdy psi žili volně v přírodě a živili se zbytky z lidských obydlí. Potloukali se okolo a čekali, co na ně zbude.

 

Musíte štěně naučit dodržovat krmný režim. Krmte jej vždy ve stejný čas. Pes si zvykne na určitou pravidelnost a časem vám sám bude připomínat, kdy má jíst. Tento zvyk oceníte především ve chvíli, kdy váš pes onemocní. (Jeden z projevů toho, že s vaším miláčkem není něco v pořádku, je nechutenství. Jestliže po vás váš pes nevyžaduje jídlo ve stanovený čas, měli byste zpozornět. Jestliže toto bude trvat delší dobu, pak opravdu není něco v pořádku a měli byste navštívit veterináře.)

 

V průběhu stolování není nutné, aby jste psa zavírali v jiné místnosti, stačí jej naučit, aby při jídle ležel na místě nebo pod stolem. Nikdy mu nedávejte vaše jídlo od stolu! Je to podobné jako s tím pelíškem, povolíte jen jednou a jen těžko budete příště vysvětlovat, proč to dnes nejde a proč na vás zrovna dnes nemá koukat. Pokud mu chcete zpestřit jídelníček, dejte mu trochu do jeho misky, ale až ve chvíli, kdy jste po jídle vy. Tak to pro psa bude jen jeho "dobrota" a ne vaše. Pes brzy pochopí, že pokud bude ukázněný, vždycky se pro něj něco najde.

 

Jestliže se vám stalo, že jste neodolali smutným štěněčím očím a teď vám váš miláček zbaští téměř celou večeři, musíte začít s výchovou. Nakrmte ho předtím, než budete jíst vy. Klidně předstírejte, že zasedáte ke stolu, a pokud pes začne žebrat, odkažte jej povelem na jeho místo „místo" a zadejte povel "lehni". Nácvik provádějte jen tehdy, pokud se pes právě nechystá na své jídlo. Cvičení můžete opakovat několikrát za den, a pokud pes správně vykoná, co chcete, chvalte jej.